Jednou z věcí, na které má každý jasný a obvykle i velmi vyhraněný názor jsou mimo jiné i fyzické tresty, především pak u dětí. Ty mají buď své příznivce či odpůrce, avšak neexistuje v podstatě nikdo, kdo by k nim měl naprosto neutrální postoj. A to platí i o lidech, kteří děti nemají. Je pravdou, že mnozí lidé si stěžují na chování dnešních dětí. Podle mnohých jim chybí respekt, a navíc toho často také nevydrží tolik, jako jejich rodiče či prarodiče v jejich věku. Zabývají se nepodstatnými věcmi, zatímco kašlou na ty, které jsou skutečně důležité. Také se mezi nimi rozmáhá stále více psychických onemocnění, což také dříve nebylo ani zdaleka tak časté.
Mnozí pak tvrdí, že je to důsledkem jejich rozmazlování a nedostatkem tvrdosti, ke které samozřejmě patří také fyzické tresty. Dávají to za vinu „volné výchově“, a jsou toho názoru, že by se bití mělo do výchovy vrátit, a to nejen doma, ale také ve školách. Jen tak si prý učitelé získají dostatečný respekt. Je však otázkou, zda tomu skutečně tak je. V tomto smyslu byla totiž provedena celá řada výzkumů. Ty pak ukazují, že tak tomu skutečně není. Navíc je pravdou, že výhrady starších lidí k mladším generacím nejsou ani zdaleka nic nového. Jsou známé již od dob staré Antiky, a lze si také vzpomenout na osmdesátá léta, která byla mnohdy právě ve znamení odboje proti rodičům.
Co se fyzických trestů týče, tak zde se všichni psychologové shodují na tom, že jsou nejen neefektivní, ale také kontraproduktivní. Jednoduše řečeno mají obvykle spíše opačný efekt, než kterého se snažíme dosáhnout. Nehledě na fakt, že valná část rodičů, aniž si to uvědomuje, je používá mimo jiné také k ventilování vlastní frustrace – a to nemá s výchovou vůbec nic společného.
Proto bychom si měli uvědomit, že respekt u dětí lze získat i jinými cestami, a v podstatě neexistuje situace, kdy by bylo fyzické násilí tím nejlepším řešením. Proto bychom od něj měli upustit.