Veganství je trend, který se v poslední době stále více rozmáhá. V podstatě je to ještě extrémnější forma vegetariánství. Zatímco vegetariáni totiž mohou konzumovat živočišné produkty, při kterých nedochází k ubližování zvířeti, jako například mléko či neoplozená vejce, vegani odmítají jakékoliv živočišné produkty a mají čistě rostlinnou stravu. To samozřejmě vyvolává otázky, zda je lidské tělo vůbec schopno na takovéto stravě nejen přežít, ale i prosperovat.
V první řadě se musíme podívat na lidskou anatomii. Jako první nás samozřejmě napadnou zuby. Jistě si všimneme, že ačkoliv máme špičáky, tyto jsou malé a nevýrazné. Rozhodně tedy nemohou být použity k lovu či trhání masa. Ovšem nesmíme zapomínat, že již dlouhou dobu jíme potravu vařenou, která nepotřebuje ani zdaleka tak silné zuby nebo sílu čelistí. A jelikož jsme vždy lovili za pomoci nástrojů, nepotřebovali jsme zuby ani k lovení kořisti.
Ovšem zuby to nekončí. Dále tu máme žaludeční kyselinu. Ve skutečnosti je lidský žaludek poměrně zvláštní tím, co vše dokáže strávit – například kofein, tein, kakao či kořeněné nebo pálivé potraviny, které by všem ostatním zvířatům způsobily trávicí potíže. Hlavní však je, že naše žaludeční kyselina je silnější, než je tomu u býložravců.
Pokud jde o střeva, tak i zde se ukazuje, že jsou uzpůsobena spíše na trávení masa. Důkazem může být jejich kratší délka (ačkoliv nejsou ani zdaleka tak krátká jako u vyložených fakultativních masožravců), neschopnost rozkládat a trávit celulózu nebo prakticky zbytečné slepé střevo. To znamená, že některé látky získáváme z rostlinné potravy špatně. Jedná se například o určité mastné kyseliny a proteiny. Ty jsou pro nás mnohem stravitelnější v živočišné podobě.
Proto, pokud chce být člověk veganem, potřebuje nejen přesně rozpracovaný jídelníček, aby jeho tělo dostalo skutečně vše, co potřebuje, ale také nejrůznější doplňky stravy. Je tedy jasné, že skutečně přirozeným veganem člověk být zkrátka nemůže.